Mrazík

> > Mrazík zevrubně, vědecky objektivně a definitivně vyložený aneb Chvála

> > psychoanalýzy

> >

> >

> > K textům, jejichž hluboký smysl zůstává skryt pod profánním povrchem,patří

> i

> > známá sovětská filmová pohádka Mrazík. Běžně bývá vykládána jako boj dobra

> a

> > zla. Ano, je tomu tak, ale nejde tu tolik o boj mezi hodným Ivanem s

> Nasťou

> > a jejich spojenci na jedné straně a zlými stvůrami od ježibaby až po

> macechu

> > a hloupého ženicha s prasečím hláskem na druhé. Jde o boj lidské

> > přirozenosti proti spoutávajícím ji konvencím. Autor scénáře Nikolaj

> > Erdman, významný představitel ruského absurdního dramatu, vědomě

> zašifroval

> > do konvenční, z folklóru převzaté struktury pohádky poselství o síle

> > vášně,která překonává nepřízeň pokrytecké doby.

> >

> > Proberme si pohádku obraz po obraze.

> >

> > Na počátku vidíme loučení Ivana s matkou. Ivan odchází do světa a vůbec se

> > mu nechce poslouchat matčina doporučení, jak se chovat co nejkonvenčněji

> ("a

> > starým ustupuj"), natožpak zůstávat v incestním oidipálním vztahu k ní ("a

> > někdy si na mě vzpomeň"). V této souvislosti je typické, že není zmínky o

> > Ivanově otci: Váňa vyrůstá, aniž by znal model mužského, otcovského

> chování.

> > Ivanův odchod není jen tradiční "cestou na zkušenou": Roztržení

> svazujícího,

> > incestně zabarveného a tedy patologického vztahu s matkou je pro něho

> > otázkou životního dozrání, vyspění v muže. Stín matky jako jediné ženy,

> > kterou skutečně miluje, však provází Ivana i dále: Ivan potkává půvabné

> > dívky, které ho lákají k vykonání zralého genitálního kontaktu. Všimněme

> si

> > i jednoznačně erotického symbolu jablka (mýtus o Evě a rajském plodu!),

> > které dívky házejí Ivanovi, zpívajíce verš "jablíčko ti dáme, pak si

> > zazpíváme". "Zpívání" jako tabuistické označení soulože je rovněž hluboce

> > tradiční. Ivan však tyto pokusy o kontakt odmítá. Cítí poprvé, že jeho

> > přirozené tíhnutí je jiné.

> >

> > K incestuálnímu poměru s matkou přibývá i další součást komplexu

> > rozpadu: narcismus. Poznáváme jej ve scéně se zrcadlem, kdy se Ivan zhlíží

> > ve svém mladistvém půvabu. Píseň "Nevěstu si vyhledám / ta musí být jak

> > jarní květ / jinak budu radši sám" odhaluje jeho falšující, krycí

> > motivy: Nemožnost navázat vztah s reálnou ženou maskuje touhou po ideálu,

> > rozumí se že čistém, platonickém, který nebude vyžadovat prokázání jeho

> > mužnosti.

> >

> > V tomto okamžiku nás film přenáší jinam. Jsme uvedeni přímo do ohniska

> > konfliktu, který probíhá v rodině Nastěnčině. Ošklivá sestra Marfuša

> nemůže

> > spát - je trápena neukrotitelnou pohlavní touhou. Je to ovšem touha

> > nestandardní: Lízátko v její ruce je symbolem cunnilinctu - ano, Marfušina

> > touha je zřetelně lesbická, jejím objektem je nevlastní sestra Nastěnka.

> > Nastěnka, jejíž zaměření je naopak heterosexuální (jehlice, s nimiž

> neustále

> > při pletení obcuje), nechce své sestře vyhovět. Zlá macecha jí proto

> > vyhrožuje a sadisticky se na ní ukájí. Lesbický motiv je tedy přítomen i

> > zde. Děj se opět vrací k Ivanovi: Přepadávají ho loupežníci. Nenadálý

> > kontakt se světem drsné, vyzrálé maskulinity je pro Ivana nečekaně

> > přitažlivý. Zjišťuje, že jeho vlastní role je ženská, pasivní. Jeho výrok

> > "nu což, tak si mě olupte" vyjadřuje touhu být hrubě, bestiálně, nejlépe

> > análně znásilněn. Zaujetí, s jakým se vrhá na kyje loupežníků a vyhazuje

> je

> > do výšky (křivka, jíž kyje vylétají k obloze, se nenáhodně podobá

> > Rauch-Paulsenově křivce orgasmu), svědčí o intenzitě probuzené vášně.

> > Jednorázový kontakt, při němž jde pouze o holý sex, však Ivana nadlouho

> > nemůže uspokojit.

> >

> > Dědeček Hříbeček, jehož Ivan potkává vzápětí, je jedinou bytostí mimo

> > labyrint erotických vztahů této pohádky. Jeho úloha je jiná - iniciační.

> Ve

> > schématu, popsaném Danielou Hodrovou v Románu zasvěcení, zastává Dědeček

> > Hříbeček úlohu Zasvětitele: s Ivanem si hrají na honěnou. Honička zde

> > symbolizuje psychoanalytický proces, dokonce i s náznakem funkce přenosu,

> > kdy se totiž ze cvičných důvodů na okamžik stává objektem pacientovy touhy

> > sám lékař. Dědeček Hříbeček v honičce zvítězil, Ivan je poražen, to jest

> > rozpoznán. Dědeček-psychoanalytik mu dává nazřít jeho identitu. Ivan se

> > ovšem brání přiznat si vlastní homosexualitu až do konce. Dědečkovu

> diagnózu

> > odmítá a z jeho varování, že potlačovaná přirozenost mu způsobí psychické

> > problémy, si nic nedělá. V marné snaze uniknout svému údělu pokouší se

> Ivan

> > ještě jednou, naposledy, o heterosexuální styk - s Nastěnkou, kterou

> potkává

> > na břehu říčky. Osud je ovšem neúprosný. Ivan při pokusu o penetraci

> > selhává. Kbelík, který mu Nastěnka nasazuje na hlavu, je symbolem

> > impotence. Medvědí hlava, která se zpod kbelíku vynořuje, je hlavou

> > potupeného člověka, těžce zraněného ve svém narcismu, hlavou "buzeranta",

> > vystaveného veřejnému posměchu. Jakékoliv další snahy navázat lidský

> kontakt

> > jsou odsouzeny k neúspěchu. Maska nelidského tvora, stigmatizovaného

> > společností, nedovoluje Ivanovi přiblížit se ke komukoliv. I nevinné děti,

> > ještě nerozumějící podstatě Ivanovy odlišnosti, avšak poslušné

> společenského

> > tlaku, před Ivanem prchají.

> >

> > Zdánlivě nenápadná postava slepé babky má ve skutečnosti klíčovou úlohu.

> Je

> > to ve skutečnosti stará prostitutka. Ona jediná díky své "slepotě", tj.

> > neuznávání společenských konvencí, si Ivana neoškliví. Poskytne mu útěchu,

> > nahrazující něhu matčinu. V jejím kvazimateřském objetí (ve filmu je

> > symbolizuje nesení babky na zádech) se Ivan smiřuje se svým údělem.

> > Prostitutka odchází, její úloha v příběhu byla vyplněna. Ivanovi však

> > zůstává její hůl, symbol penisu, který bude od nynějška jeho osudem. V

> > okamžiku Ivanova comming outu mizí jeho medvědí hlava: Už není tvorem

> > vyděděným na okraj lidské společnosti. Je uvědomělým homosexuálem. Ivan

> > vyvozuje z přijaté identity důsledky. Rozhoduje se vyhledat společnost

> sobě

> > rovných, hledá skupiny homosexuálních aktivistů. Jeho cesta vede nejprve

> do

> > vykřičeného podniku, chaloupky na kuří nožce. Naráží však na travestitu,

> > Babu Jagu. Kabaretní výstup travestity (v ruském filmu i v českém dabingu

> > představuje Babu Jagu muž) je jedním z vrcholů zpracování pohádky. Ani

> > travestita však není pro Ivana vhodným

> > partnerem: Chce ho strhnout k sobě na společenské dno, zapojit ho do

> temných

> > osidel homosexuálního podsvětí, kde se obchoduje s drogami a se sexem.

> Ivan

> > odmítá nabídku stát se prostitutem. Travestita, který se ukazuje ve své

> > druhé podobě - jako mocný vládce podsvětí, povolává heslem "šufír -

> kefír -

> > dřevěný bohatýr" své gorily. Ivan je "sejmut". Banda se ho pokouší donutit

> k

> > prostituci násilím a vydíráním. Pec, do níž má být vhozen, je symbolem

> > mravní propasti, z níž už není návratu. V posledním momentě Ivan z

> podsvětí

> > uniká. Nastěnka zatím touží po heterosexuálním partnerství, není jí však

> > dopřáno. Ženich, který se o ni uchází, sice praví "Nastěnku chci za ženu",

> > kejhavá INTONACE věty však v souvislosti s větou "můj synáček moc rád husí

> > játříčka" prozrazuje ženichovu identitu: Ano, jedná se o zoofila. Režisér

> > českého znění K. M. Walló velmi správně pochopil charakter této postavy,

> > proto také svěřil dabing duchovnímu spřízněnci ženicha, tedy známému

> českému

> > zoofilovi, strýčku Jedličkovi. Zoufalá Nastěnka chce skoncovat se životem

> a

> > vrhá se do rybníčka. Marfuša, která se tu právě koupala, si to ovšem

> vyloží

> > jako projev náklonnosti. Nastěnka ji prudce odmítá a macecha se rozhoduje

> > rozbroje v domě ukončit - nařizuje staříkovi, aby Nasťu odvezl do lesa.

> > Teprve nyní vidíme, jak silné citové pouto existuje mezi staříkem a jeho

> > dcerou. Že není prosto incestuálního prvku, to se rozumí samo sebou.

> Mrazík,

> > který se Nastěnky ujme, je kultivovaný bisexuál z vyšší společnosti (motiv

> > dvojího kožichu!), který s ní má, jak uvidíme, velmi přesnéplány. Ona

> verze

> > filmové pohádky, která nám byla prezentována, ovšem postrádá jednu scénu

> > zásadního významu: osudové setkání Ivana s Mrazíkem. V Mrazíkovi Ivan

> > nalézá zralého, staršího, zkušeného partnera, který počne kultivovat jeho

> > osobnost, Mrazík v Ivanovi bouřlivé, jeho dosud jednotvárný intelektuálský

> > život osvěžující mládí a nezkrotnou tělesnost. Původní Erdmanova verze

> dospí

> > vala v této hluboce procítěné scéně své kulminace, mužnou něhou i

> jiskřivou

> > ironií dialogů se důstojně řadící k nejkrásnějším milostným scénám světové

> > kultury, setkáním Danta s Beatricí počínaje a Otokara Březiny sJakubem

> > Demlem konče. Stalinská cenzura, která nepochopila množství symbolů

> > Erdmanova filmu, však tuto otevřenou manifestaci sexuální svobody

> > nedovolila. Dialog Ivana s Mrazíkem byl vystřižen. Jak jsme se tedy

> > dozvěděli o existenci této mimořádné scény? Nikolaj Erdman byl v letech

> > stalinských čistek zatčen. Zatčení proběhlo přímo ve střižně Mosfilmu a

> tak

> > jediné, co si Erdman stačil vzít s sebou do Lubjanské věznice, kam byl

> > převezen, byla právě vystřižená část filmového pásku. Erdmanův spoluvězeň

> a

> > milenec, mladý důstojník Alexandr Isajevič Solženicyn, pronesl drahocenný

> > filmový materiál osmi lety věznění na Gulagu i následujícími lety

> vyhnanství

> > a disentu. Teprve po nuceném odjezdu na Západ byl při skutečně důkladné

> > vstupní tělesné prohlídce filmový pásek objeven. Solženicyn, tehdy už

> > světově proslulý spisovatel, se v té době ke své homosexuální minulosti už

> > nechtěl hlásit a tvrdil, že o původu a obsahu pásku nic neví, že jde

> zřejmě

> > o součást diskreditační kampaně KGB. Proto se pásek dostal do rukou

> americké

> > tajné služby CIA. Ani KGB ovšem nespala. Její agent Aron Mojsejevič

> > Goldštejn, pracující pro ni už léta pod jménem plukovníka Aarona M.

> > Goldsteina, získal tento unikátní dokument zpět pro sovětský režim,

> vyměniv

> > jej tajně za krátkometrážní pornografický film západoněmecké produkce.

> > Záměnu by až do dneška nikdo nezpozoroval a velká milostná scéna by

> zůstala

> > ležet v tajných archivech KGB. Naštěstí se už tehdy blížil konec

> sovětského

> > režimu a korupce v řadách KGB pokračovala. Neznámý nám pracovník moskevské

> > KGB, který vynášel z archivů vše, co bylo možno zpeněžit či vyměnit za

> > vodku, vynesl i tento materiál a prodal jej čečenské mafii. A nyní, díky

> > rozšíření čečenské mafie až do naší vlasti, se těch několik filmových

> > okének, které právem náleží do zlatého fondu kinematografie, ocitlo v

> Praze.

> > Nyní jsou v dobrých, spolehlivých rukou. Teprve díky doplnění této

> > vševysvětlující scény chápeme smysl filmu, který již rychle spěje do

> finále.

> > Mrazík, který nechce pro poměr s Ivanem riskovat své společenské

> postavení,

> > se dohodne s Ivanem i s Nasťou. Tito dva spolu uzavřou fiktivní sňatek.

> > Jest jim ještě třeba přemoci nové intriky travestity-Baby Jagy, který/á se

> > spojil/a s loupežníky, aby zabránil/a Ivanovu společenskému vzestupu. Díky

> > Mrazíkovým penězům se však podaří všechny uspokojit. Pohádka tedy končí

> > happyendem. Všichni jsou spokojeni: Mrazík žije s Ivanem i Nastěnkou v

> > harmonickém partnerském vztahu: Oba, mladý homosexuál i dívka, jsou citově

> > vázáni pouze na něho, k sobě navzájem pociťují nanejvýš city sourozenecké.

> > Mrazík je tedy středem trojice, díky němu může celá soustava fungovat.

> > Spokojeny jsou však i Marfuša s macechou: Realizují své lesbické zaměření

> ve

> > vztahu vzájemném. Jejich vášnivé objetí před tváří vesnického davu je

> > veřejným vyznáním hrdélesbicity. Pozdní lásku nacházejí i stařík, otec

> > Nastěnčin, a stará matka Ivanova. A pokud by Nastěnka přece jen pociťovala

> > potřebu styku s vyhraněným heterosexuálem, může dát průchod své

> náklonnosti

> > ke stařičkému otci, neboť on jediný je čistě heterosexuálním mužem našeho

> > příběhu. Osvobodivý sex bez zábran, k němuž všechny vyzval Mrazík, smiřuje

> > všechny konflikty.

> >

> > Poučeni tímto výkladem už rozumíme, co znamená termín ruská trojka

> (použitý

> > již Gogolem a ve filmu naznačený třemi koňmi Ivanova spřežení i třemi

> > prasaty Marfušinými) a proč se film vlastně jmenuje Mrazík.

> >

> > P. S.: A co Baba Jaga? I on má přece právo na sexuální štěstí! Ovšem že

> má -

> > pečliví diváci si jistě povšimli, že Baba Jaga v posledním záběru odchází

> > tahána za sukni Nastěnčiným pejskem Punťou...

> >

> > DAL UZ TO NECHAVAM NAPROSTO BEZ KOMENTARE ))