O princezně a hloupém Honzovi

Tak to je fakt vostrý!!!!!!!!!!!!!!!*104 *

Kdyz bylo princeznicce sestnáct let, docetla se v jednom z erotických

casopisu, ze se zeny v království francouzském , ke zvýsení skrytých puvabu,

nechávají vyholovat na mezinozce rasnaté, takze tím pádem mají blazenky jako

silonové ryzáky. I povolala k sobe svého dvorního chlupodravce a bez dívcích

rozpaku nu své prání prednesla. Pucifousovi se princezna jiz drahnou dobu

zjevovala v jeho erotických, mozno ríci prímo pornografických snech, a tak

tusil svou velkou prílezitost. Jelikoz vedel, ze princezna je ve vecech

sexuologie naprosté embryo, del k ní rozechvele: "Holit se bude Vase

nejjasnejsí Jasnosti, lec aby vous zmekl a zvlácnel, je treba nejdríve

mydliti". "Kdyz mydliti, tak mydliti", souhlasila princezna Nymfa, kdyz ji

holic kladl na její panenskou postýlku s nebesy. Poté zrucne vytáhl svoje

mydélko..., a mydlil o sto osm. Posléze mydélko vypenilo. Znavený lazebník

pravil sladce: "Ták..., a ted budeme holit". "Zádné holení", rezolutne

prohlásila princezna, sápajíc se po mýdle, "mydlit se bude"! Od chvíle kdy

princezna Nymfa ochutnala sexuálních radovánek se na hrade mydlilo od rána

do vecera, od vecera do rána..., zkrátka na tri smeny. Lec marnost nad

marnost. Princezna nikdy nepoznala potesení, kterému prostý lid v podzámcí

ríkal lidove orgazmus. kdyz se u princezny vystrídalo i celé fotbalové

muzstvo, v príprave na mistrovství sveta, kde mimochodem pak prohrálo co se

dalo, a ani tak nedosla ukojení, nechal král potáhnout hrad cerným suknem a

a vyhlásil, ze kdo princeznu eroticky uspokojí, dostane nejen její ruku, ale

i pul feudálního panství. O vyhláseném konkurzu se dozvedela i máma méne

inteligentního, lec cackého hocha, kterému nikdo nerekl jinak nez "Hloupý

Honza". "Jene, Jenícku, ty kluku spatná", pravila k nemu matersky a nezne,

"nechrn porád za tou pecí. Co kdybys to zkusil, jinak mi z té masturbace

docista zblbnes"! A pak zasla do mastale, nejkrásnejsího kone vyvedla,

pentlemi a cabrakami ozdobila a posléze i kostkovanou dekou prikryla. Na

cestu synovi zabalila do rance pár buchet, udelala mu krízek na celo, plácla

kone po zadku a horce zaplakala. Sotva Honza prejel první horu, vetchého

kmeta spatril. "Svarný junáku", zvolal starec, "nemel by jsi pro mne jedno

cigáro? Kouril bych, az bych brecel". Honza nabídl dedovi startku, ten si ji

kresadlem zapálil a vypustil z bezzubých úst oblak vonného koure, az se

Honzíkuv kun rozkaslal. "Mýlís se hochu, pokud si myslís, ze jsem obycejný

zebrající duchodce", del slukující ded, "jsem pohádkový dedecek a cigaret

muzu mít, kolik budu chtít. Chtel jsem te vyzkouset, zda-li más zlaté srdce.

A jelikoz jsi uspel, splním ti jedno, jakékoliv prání". "Opravdu"?, jen na

chvíli zapochyboval vlastník nizsího IQ. Kdyz si vzpomel na cíl své cesty,

dodal: "Chtel bych mít takové prirození jako má muj kun. "Staniz se",

koncetinou pokynul dedecek a byl pryc. Honza pak pokracoval v ceste a k

veceru na královský hrad dorazil.... Princezna Nymfa ho jiz ocekávala u

svého loze s baldachýnem, krásná, boubelatá a chvela se touhou a

nedockavostí. "Tak jdem na vec cácorko", pravil sebevedome Honza a zapocal

se svlékáním. Kdyz zhodil kosili, kochala se princezna na jeho svalnatém,

rucními prácemi vypracovaném tele a kdyz konecne stanul jen v trenýrkách,

vítezoslavne se rozhlízel. Rozrajcovaná Nymfa neunesla tíhu okamziku,

priskocila k nemu a ten poslední kus odevu mu strhla z tela... a sekla sebou

na zem jako spalek. V neblahé predtuse se i Honza podíval dolu na své

prirození, a nelze se divit, ze omdlel i on. Ten kun, milé deti, totiz byla

kobyla. Tak dobrou noc.