To se takhle jednou v nebeském království na celých šest dní ztratil
Bůh. Teprve sedmého dne ho archanděl Michael nalezl odpočívajícího.
Zeptal se tedy, co Bůh celých těch šest dní dělal. Buh si spokojeně
povzdechl, ukázal dolů skrz mraky a hrdě odpověděl: "Podívej se,
Michaeli, co jsem stvořil!" Michael se zmateně zeptal co že to
jako má být. "Je to planeta," odpověděl Bůh, "a stvořil
jsem na ní život. Budu jí říkat Země a bude to místo nadobyčejné
rovnováhy." "Rovnováhy?" užasl Michael. "Jak to
myslíš?" Bůh mu to začal vysvětlovat, ukazuje přitom na různé
části Země: "Například tohle je severní Evropa, místo velkých
příležitostí a
bohatsví, zatímco jižní Evropa bude chudá. Tady je Střední východ, to
bude ohnisko nepokojů. Támhle jsem umístil kontinent plný bílých lidí,
a támhle kontinent plný černých. Tam bude strašné horko a sucho,
zatímco ten
druhý bude chladný, pokrytý ledem." Archandel, ohromeny dílem
božím, ukázal na ohromnou masu země a zeptal se:"Co bude
tohle?" "Ach," řekl Bůh, "to bude Kanada, nejskvělejší
místo na Zeměkouli. Budou tam nádherné hory, jezera, řeky, potoky a
úžasné pobřeží. Kanaďané budou skromní, inteligentní, zábavní a budou
cestovat okolo celého světa. Budou extrémně společenští, budou tvrdě
pracovat, a budou známí po celém světě jako diplomaté a šiřitelé
míru. Také jim
dám výborné hokejové hráče, kteří budou obdivováni a obáváni po celem
světě." Michael
zalapal po dechu, a ještě více obdivoval praci Boží, nakonec se však
udiveně zeptal: "Ale Bože, kde je tedy proti té Kanadě ta
rovnováha?" Bůh se pousmál a moudře odvětil: "Jen počkej až
uvidíš, jaký tupý, namyšlený a uřvaný zkurvysyny dám vedle
nich..."