Pohádka: O ČERVENÉ KARKULCE

>

> Ráno, když maminka dcerušku spatřila,

> dala jí facku a potichu pravila:

> "Rychle si oblékni červenou sukénku,

> babička za lesem dostala žloutenku "

> Karkulka: "Nač je mi maminko červená suknice,

> ta jenom přiláká vilného myslivce!

> Jestli mě znásilní, tak jako včera,

> nebudu už tvoje nevinná dcera!?!"

> Matka: "Nedávej bázlivým myšlenkám průchod,

> než bába za léky utratí důchod!

> Dones jí guláše aspoň půl hrnka,

> ať bába vyskočí zas jako srnka!"

> Popadla Karkulka aktovku s jídlem

> a běžela lesem, jak píchnutá šídlem.

> Navzdory vábivé červené sukýnce,

> nestřetla na cestě vilného myslivce.

> Svalnaté nohy a kvalitní pohorky,

> brzy jí donesly do známé chaloupky.

> Karkulka: "Co je to za fóry, tak brzo po ránu,

> vlk se tu placatí v bábině županu!

> Vlk: "Jen pojď dál, děvenko a nestůj u dveří,

> s bábou jsem posnídal, ty zůstaň k večeři!

> Máš pěkné tvářičky, jak žádná druhá,

> zato tvá bába byla dost tuhá

> Karkulka: "Tak to sis vybral kvalitní stravu!

> nejseš ty blbečku tak trochu na hlavu?!?

> Pozdě mě nazýváš spanilou děvenkou,

> sežral si babičku .. s infekční žloutenkou!!!

> Lesem se ozývá zoufalé vytí, jak se vlk pokouší

> vyvolat blití.